D. Eisenhower, J. F. Kennedy, W. Churchil, A. Einstein, T. A. Edison, Leonardo da Vinci, H. Ch. Andersen, W. Disney, Tom Cruise, Cher, W. Goldberg a mnozí další a další – zdánlivě spolu nesouvisející směska známých a slavných lidí.

Spojuje je však jedna společná věc – DYSLEXIE!

Dyslexie není nemoc, na kterou si můžeme vzít prášky a během chvilky se z ní vyléčit. Dyslexie je běh na dlouhou trať, je to boj, který se nesmí předem vzdávat a je to válka, ve které je dyslektik po celou dobu svého života.

Přesto všechno není třeba se dyslexie obávat!

Když se podíváte na uvedený seznam osobností ze začátku článku, je jasné, že tito lidé něco chtěli dokázat – a také dokázali. Dyslexie je tedy především o vůli a o chtění. V žádném případě pak není o výmluvách – já jsem dyslektik, já nemusím...!

Dyslektik naopak musí – musí se připravovat víc než ostatní, musí strávit více času nad úkoly, musí být neuvěřitelně trpělivý a pak, pomalu, se začnou objevovat první výsledky – ve čtení, v diktátech, v testech. Ale jak opět podotýkám – toto není hned. Je tedy třeba, aby se dyslektik nevzdával a aby cítil podporu ze strany rodičů a školy.

Naše škola samozřejmě zohledňuje dyslektické žáky a nabízí jim podporu v podobě dyslektického kroužku. Ne všichni dyslektici však toto využívají, ne všichni mají pozvolné úspěchy, protože i přes pomoc školy a rodiny je to právě samotný dyslektik, který musí sám sobě věřit a pracovat na sobě.

Zdálnivé hry a cvičení, které žáci v dyslektickém kroužku dělají, je vedou k posilování sebedůvěry, učí je trpělivosti a ve školní práci je navádí ke správnému řešení.

V pátek 15. května 2009 proběhla na naší škole dyslektická olympiáda.

Žáci navštěvující dyslektický kroužek soutěžili v „disciplínách“, které v DK procvičují.

Pracovali na počítači, četli, doplňovali, přiřazovali, vymýšleli slova, hledali chyby.

Ne všem se povedlo uspět podle svých představ, dá se ale říci, že ti žáci, kteří se připravují pečlivě a pracují s chutí, se umístili na předních místech.

Dyslektická olympiáda tohoto typu byla na naší škole poprvé a pevně doufám, že se z ní stane pravidelná akce, nejen za účasti žáků naší školy, ale i škol ostatních.

Nebojte se tedy dyslexie, ale ani se na ni nevymlouvejte – dá se eliminovat a dá se porazit!

 

                                                                       Yvona Kardošová, dyslektická asistentka